1.Môžeš stručne predstaviť seba a tiež organizáciu Femme Palette? 

Ahoj, já jsem Klára, spoluzaložila jsem Femme Palette - platformu pro profesní rozvoj žen. Jsem fanynka mentoringu, rockové muziky a jógy. Ve Femme Palette pomáháme primárně ženám s kariérním rozvojem skrze mentoringové programy, networkingové akce (nyní webináře a online panelové diskuze), a vytváříme komunity žen profesionálek.‍

‍

2. Ako vznikla myšlienka projektu a ako ste sa spoznali so spoluzakladateľkou Luckou?

Začalo to kafem. S Luckou jsme se potkaly v kavárně v San Franciscu, kde Lucka pracuje a já studovala. Bavily jsme se o našich podnikatelských ambicích, věcech, co nás doma štvou a v San Franciscu inspirují. Shodly jsme se, že nám chybí obklopení dalšími inspirativními ženami, se kterými můžeme vést podnětné diskuze, a nejedná se o kolegyně z práce. Udělaly jsme si průzkum a zjistily, že v tom nejsme samy. Chtěly jsme pomoci ženám vystoupit z pracovní bubliny a čerpat inspiraci od otevřených, podobně smýšlejících, a přesto tolik odlišných žen. Proto jsme vytvořily komunitu, která je bezpečným místem pro profesní rozvoj v takové unikátnosti, jakou každá z našich členek reprezentuje.

3. Aká je vaša dlhodobá vízia?

Chceme pomáhat ženám růst ve své kariéře (ať si ji každý představuje jakkoli) a pomáhat jim pro sebe vytvářet příležitosti, které si zaslouží. Naší hrstkou chceme přispět k budoucnosti s rovnými příležitostmi.‍

‍

4. Na trhu pôsobíte už dva roky. Čo považujete za váš najväčší úspech a čo za neúspech? Je niečo čo by ste chceli zlepšiť?

Našimi mentoringovými programy na podporu kariéry, začátků podnikání i rozvoj leadershipu prošlo už přes 300 žen a dokonce i pár mužů, 90% z nich se cítí sebevědoměji ve své roli a dalším kariérním směřování. Každá další účastnice, která nám napíše děkovnou zprávu, je tím největším úspěchem, co nás žene kupředu.

Jako v každém podnikání jsme začaly od nuly. Tudíž jsme se toho samozřejmě i hodně naučily nejčastěji způsobem pokus-omyl. Naštěstí máme již komunitu více jak 2000 žen, takže se nyní již snažíme většinu našich větších rozhodnutí učinit na základě dat a zpětné vazby od našich členek a absolventů programů. Kdybych měla jmenovat jednu zkušenost, která nás vyškolila, určitě by to bylo důkladně vybírat speakery na naše akce, předem si je ozkoušet a udělat pořádný průzkum. Někdy prostě doporučení nebo Linkedin profil nestačí.

5. Čo podľa teba najviac bráni rodovej rovnosti a faktu, že na vyšších pozíciách vo firmách sú predovšetkým muži?

Těch důvodů je spousta a nerada bych zabředla do velkých detailů. Ponechám tedy kulturní, biologické i firemně-organizační důvody odborníkům. Zaměřím se na to, co může ovlivnit každý z nás a s čím jako Femme Palette pomáháme. A to je důvěra žen i jejich okolí v to, že na to máme. Zní to jednoduše, ale praxe je velmi těžká. Musíme si umět říct o pomoc, vytvářet si vlastní příležitosti, přihlásit se o pozici, kterou si zasloužíme a vyjednat si lepší finanční i pracovní podmínky. Slovy Mahátmy Gándhí: “Buď Ty tou změnou, kterou chceš vidět ve světě”. 

6. Stretla si sa ty sama so stereotypmi o ženách?

Určitě. Nikdy jsem si z toho nic nedělala, ale setkala jsem se s tím už v útlém věku, a to skrze hraní v dívčí rockové kapele. Na každém druhém koncertě jsem se setkala s různými obměnami průpovídky “tyjo, na holky hrajete docela dobře”. Dokonce jsme pak jako odpověď napsaly píseň, ve které se zpívá “i bez koulí to šlape” :) Na pódiu jsem se samozřejmě stýkala i s mnohem vulgárnějšími sexistickými hláškami, ale vždycky jsem to brala tak, že to asi k rocku patří.

Ve firmách už to pak bylo mnohem lepší, moji kolegové i nadřízení mě vždy podporovali a nikdy jsem se necítila znevýhodněná kvůli tomu, že jsem žena. 

V jedné práci jsem se ale setkala s obtěžováním. Bylo pro mě těžké rozhodnout se, jak se zachovat. Asi jako mnoho žen, nechtěla jsem si přiznat, že to tak je a dotyčného jsem sama sobě omlouvala. Jelikož ale měl být mým přímým nadřízeným, rozhodla jsem se promluvit. Setkala jsem se s velkou mírou porozumění, podpory, a řešením, takže věřím, že jsem se rozhodla správně.

7. COVID mal negatívny dopad na ženy. Podľa prieskumu McKinsey sú pracovné miesta žien 1,8-krát zraniteľnejšie ako pracovné miesta mužov počas tejto krízy. Ženy predstavujú 39% globálnej pracovnej sily, ale tvoria 54% z celkového počtu stratených pracovných miest. Aká je podľa teba jedna vec, ktorú firmy vedia urobiť v krátkodobom horizonte a ktorá by pozitívne zmenila podmienky pre ženy?

Pokud to má být jedna věc, tak myslím, že bychom všichni měli co nejdříve pochopit, že výchova dětí a péče o domácnost není jen ženskou záležitostí. Že, když se bavíme o flexibilitě práce pro ženy s dětmi, měli bychom se také bavit o flexibilitě práce pro muže s dětmi. Jinak pořád jen posilujeme dogma, že ženy jsou jediné, které musí skloubit práci s rodinou. Měli bychom vytvořit skutečně rovné pracovní podmínky pro oba rodiče, které jim umožní se sami rozhodnout, jakým způsobem si péči o děti a domácnost rozvrhnout, kdo vyzvedne ve 3 děti ze školky a po zbytek dne bude na home office, nebo kdo zůstane s malými dětmi doma. Myslím, že tímto férovějším rozdělením povinností mimo práci, budou i ve svém povolání ženy méně zranitelné.

8. Ak by si mala jedným slovom opísať čo pre teba znamená organizácia Femme Palette aké by to bolo a prečo?

Jednoznačně “paleta”. Náš název podle mě skvěle vyjadřuje to, co tvoříme. Chceme, aby se u nás potkávaly a mísily ženy různých zaměření, věků, národností, přesvědčení i životních zkušeností, a společně vytvářely něco krásného.

 ‍

9. Skús vysvetliť čo znamená inklúzia a diverzita vo firmách tak, akoby si to chcela vysvetliť deťom na základnej škole.

Když se bavíme a stýkáme jen s lidmi, kteří jsou nám podobní - bydlí ve stejném paneláku, jsou ze stejných poměrů, jsou stejně staří, mají podobné názory i zájmy, je velká šance, že z nás budou dobří kamarádi. Je ale také velká šance, že se nedozvíme nic nového, že se nebudeme inspirovat k dalším posunům, že nebudeme zažívat a vymýšlet nové věci, že se nebudeme učit toleranci a že v konečněm důsledku ustrneme a budeme přešlapovat na místě. Také se může stát, že když nás takových kamarádů bude ve skupině více a my budeme mít názor, který ostatní nezastávají, budeme se bát ho říci nahlas, jelikož tolerance rozdílností nebyla ve skupině vyživována. Takovým způsobem ale nevznikne žádné nové řešení, žádná inovace. Navíc se dostane do rozporu to, co je mé pravé já, a jak vystupuji navenek jen, abych zapadla.

Když se naopak bavíme s lidmi, kteří se od nás liší - jsou z jiné části města či z jiného koutu Země, z jiných sociálních poměrů, jiné barvy pleti, věku, náboženského či politického vyznání, možná bude chvíli trvat, než se z nás stanou nejlepší přátelé. Až do té doby, než pochopíme, že tyto rozdílnosti, jsou právě tím kořením, který náš vztah i kolektiv, dělá obohacujícím. Že se od sebe neustále učíme něco nového, přicházíme společnými diskuzemi na nová řešení, zkoušíme nové věci, a v konečném důsledku se konstantně posouváme. Tím, že je skupina našich nových přátel tak rozmanitá, je větší šance, že řekneme přesně to, co si myslíme, a můžeme tak nechat vyniknout naše skutečné já.

V neposlední řadě nám nejspíš také dojde, že tyto zmíněné rozdílnosti jsou skutečně jen tím nástrojem, který napomáhá našemu rozvoji, ale že jsme si v našem jádru v podstatě všichni velmi podobní.

Ďakujeme Kláre krásne za inšpiratívny rozhovor a veľmi držíme palce s ďaľšími aktivitami ako i pri búraní predsudkov a stereotypov v rámci rodovej rovnosti.